Zdravotní sestřičku Val ve zchátralé londýnské nemocnici čeká její první pracovní den. Je ale mladá a neprůbojná, proto ji hned vrchní sestra přiřadí noční směnu. A co hůř. Na tuto noc je naplánována odstávka proudu. Většina nemocnice je evakuována, zůstávají jen pacienti z jednotky intenzivní péče, kteří by převoz pravděpodobně nepřežili, a hrstka zaměstnanců. Zhasínají světla, stíny minulosti se prodlužují a v přicházející tmě se probouzí nepředstavitelné zlo. A Val rázem lituje, že na otázku, zda se bojí tmy, neodpověděla ano.
Londýn, zima 1974. Celá Británie se kvůli hornickým stávkám připravuje na výpadky elektrického proudu. V tuto nejistou dobu začínající zdravotní sestra Val poprvé přichází do kdysi významné, ale dnes již hodně zanedbané Východní londýnské královské nemocnice. Val je sirotkem a to, že se stala zdravotní sestrou, je jejím splněným snem. Naivní iluze začíná ztrácet hned po příchodu, kdy se setkává s přísnou vrchní sestrou, která ji vysvětlí, jaká pravidla musí bezpodmínečně a bez diskusí dodržovat. Jedním z těch pravidel je i to, že sestra se musí své práci naprosto odevzdat a obětovat.
V její první den byla většina pacientů a zaměstnanců kvůli očekávaným výpadkům elektřiny evakuována do jiné nemocnice. Může se zdát, že o to méně bude mít Val práce, ale bohužel je jedna z mála, která musí zůstat na noční směnu. Ocitá se v temné, ponuré, rozpadající se a téměř opuštěné budově, kde jen několik zaměstnanců a nemohoucích pacientů neschopných převozu. Světla zhasnou, nemocnicí pomalu protéká šero měnící se v temnotu. V té temnotně se něco skrývá. Děsivé a nelidské zlo. A Valina nevinnost je přesně to, co skryté zlo probudilo.